|
| |
|
|
Role asparagin syntetázy v leukemických buňkách
Šafrhansová, Lucie ; Starková, Júlia (vedoucí práce) ; Čuřík, Nikola (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na detekci mutací enzymu asparaginsyntetázy na metabolismus leukemických buněk a roli tohoto enzymu v kontextu chemoterapie založené na podávaní L-asparaginázy. Experimentální část práce je rozdělená do dvou oddělených úseků. S ohledem na chybějící data sekvenace genu asparaginsyntetázy u leukemií, bylo prvním cílem zjistit, jestli v genu leukemický linií nejsou přítomny mutace, které by mohly mít vliv na funkci ASNS a hrát tak roli v rezistenci leukemických buněk vůči terapii ASNázou. Metodou sekvenování nové generace nebyly nedetekovány žádné mutace, které by mohly ovlivnit aktivitu enzymu. V druhé části byl vytvořen model RS4;11 který exprimuje ASNS. Poté byl studován vliv ASNS na glykolýzu citlivost těchto buněk vůči účinkům L-asparaginázy a k depleci asparaginu a glutaminu. Bylo pozorováno, že exprese ASNS zvyšuje úroveň glykolýzy a zvyšuje odolnost těchto buněk vůči depleci asparaginu a glutaminu a jejich rezistenci vůči asparagináze. Klíčová slova: ASNS, asparagin, leukemie, L-asparagináza, chemoterapie, rezistence
|
|
|
Kardiotoxické účinky antracyklinů při onkologické léčbě
Tekáčová, Kateřina ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Vávra, Jiří (oponent)
Antracykliny jsou protinádorová antibiotika používána během chemoterapie u onkologických pacientů. Léčba antracykliny má dobré výsledky, vedlejším účinkem je však značná kardiotoxicita. Tato bakalářská práce popisuje mechanismy působení antracyklinů, které jsou podstatné při nádorové terapii a zároveň mohou být pro pacienty rizikové. V práci je také definován pojem kardiotoxicita a shrnuty faktory, které mohou zvyšovat riziko kardiotoxicity. Nejpoužívanější látky z řady antracyklinů jsou stručně popsány. Kardiotoxicitu lze odhalit díky kardiomarkerům zejména díky troponinu a diagnostickým metodám. V poslední kapitole jsou popsány skupiny látek snižující kardiotoxické účinky antracyklinů. Klíčová slova: srdce, antracykliny, kardiotoxicita, chemoterapie, onkologická léčba
|
|
|
Nutriční stav u pacientů s akutní leukémií během onkologické léčby
Kupilíková, Veronika ; Šťastná-Marková, Markéta (vedoucí práce) ; Křížová, Jarmila (oponent)
Akutní leukemie je definována jako různorodá skupina maligních onemocnění krvetvorby. Cílem práce bylo zjistit, v jaké míře se vyskytují poruchy výživy u pacientů s akutní leukemií během onkologické léčby, jaká je jejich závažnost, nejčastější příčiny úbytku hmotnosti a nakolik se u pacientů uplatňují různé formy nutriční intervence. Výzkum probíhal v Ústavu hematologie a krevní transfuze během hospitalizace pacientů na lůžkovém oddělení, jednotce intenzivní péče a transplantační jednotce. Výzkumný soubor byl tvořen 40 pacienty s diagnózou akutní leukemie. Ke zpracování praktické části a zodpovězení výzkumných otázek byly využity výstupy ze screeningu nutričního stavu (dotazník MNA, BMI, hmotnost, střední obvod paže, obvod lýtka, BIA, biochemické nutriční parametry), a funkčního hodnocení (ECOG PS, Chair-stand test, Hand grip test). Měření proběhlo dvakrát se zhruba měsíčním odstupem. Výzkum potvrdil úbytek hmotnosti od počátku onemocnění u 95 % pacientů. Dominantní příčina hubnutí byla identifikována v 80 % jako nechutenství. Nutriční screening MNA vyhodnotil soubor pacientů průměrným skóre 22,8 ± 2,9, což odkazuje do pásma rizika malnutrice. U pacientů došlo ke zhoršení fyzického výkonu a snížení fyzické aktivity. V průměrných výsledcích měření nepotvrdila významné změny celkového nutričního...
|
|
|
Dieta u pacientů po totální pankreatektomii
ŠEDIVÁ, Denisa
V bakalářské práci "Dieta u pacientů po totální pankreatektomii" se zabývám stravováním pacientů, kteří podstoupili pankreatektomii. Úvod teoretické části je zaměřen na anatomii a funkci slinivky břišní. Další část práce je orientována přímo na karcinom pankreatu, jeho epidemiologii, incidenci, příčiny vzniku karcinomu a jeho vývoj. Dále se zabývám klinickými příznaky, léčbou onemocnění a samotnou pankreatektomií. Poslední část práce je orientována na výživu pacientů po operaci. Dále se v této části zabývám pankreatickou dietou, diabetickou dietou a dietou při chemoterapii, kterou mnozí z respondentů podstupují. Jako cíl práce jsem si zvolila zmapovat stravování pacientů s tímto onemocněním. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak je náročné sloučit 3 diety dohromady. Zaměřila jsem se na zmapování příjmu základních živin, tedy sacharidů, tuků a bílkovin. Praktickou část jsem zpracovala jako kvalitativní výzkum. Výzkumu se zúčastnilo šest respondentů. Bohužel jen dva z nich mi poskytli hodnoty glykémií, abych mohla zhodnotit, zda se stravují v rámci zásad diabetické diety. Výsledek byl velice překvapující. Vzhledem k závažnosti onemocnění se většina respondentů stravovala prakticky bez omezení. Jedli vše, na co měli chuť, s výjimkou velmi sladkých pokrmů, (například dortů, buchet) a smažených pokrmů. Jediné, o co se zajímali, byly správné hodnoty glykémií. I přes to, že všichni respondenti prodělali váhový úbytek, jejich nynější stravování splňuje platná doporučení a žádný z nich podle výsledků nedostatkem některé z makroživin netrpí.
|
|
|
Imunomodulační efekt polymerních léčiv směrovaných do nádorové tkáně
Mervartová, Ivana ; Šírová, Milada (vedoucí práce) ; Palich Fučíková, Jitka (oponent)
4 Abstrakt Supresorové buňky myeloidního původu (MDSC) jsou velmi heterogenní populací nezralých, aktivovaných myeloidních progenitorů neutrofilů, monocytů/makrofágů a dendritických buněk, které nediferencovaly ve zralé formy. Společným rysem těchto buněk je schopnost potlačovat imunitní reakce T buněk, NK buněk a dendritických buněk. Je známo, že MDSC se akumulují za různých patologických stavů, jako je chronický zánět nebo rakovina. U pacientek s rakovinou prsu korelují nejvyšší počty MDSC s výskytem metastatických ložisek v plicní tkáni. Supresivní účinky MDSC jsou spojeny s rezistencí na chemoterapii, snížením účinosti imunoterapie a celkově špatnou prognózou onemocnění. Mnoho studií se proto soustřeďuje právě na MDSC. Jednou z možností je diferenciace MDSC do zralých populací, které ztrácejí svůj supresivní fenotyp. V této práci jsme se zaměřili na modulaci aktivity MDSC pomocí kyseliny all-trans retinové (ATRA), navázané na polymerní konjugát na bázi N-(2-hydroxypropyl)metakrylamidu (HPMA). ATRA se používá v klinické praxi k léčbě akutní promyelocytární leukémie, kde mechanismem účinku je právě diferenciace patologických buněk do zralejších forem a tím zástava jejich proliferace. Vazba ATRA na polymerní konjugát na bázi HPMA zcela mění vlastnosti léčiva, prodlužuje jeho cirkulaci a dosahuje se...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií
BENEŠOVÁ, Petra
Cílem této práce bylo zjistit, jaká je specifická ošetřovatelská péče u onkologických pacientů s poruchou krvetvorby v souvislosti s protinádorovou chemoterapií a zmapovat, jak jsou dodržována režimová opatření pro poruchy krvetvorby v důsledku chemoterapie. Dále jsme se zaměřili na komplikace vzniklé podáním chemoterapie, na edukaci pacientů ohledně režimových opatření a na to, jak pacienti hodnotí ošetřovatelskou péči sester a jejich spolupráci. Metodika a výzkumný soubor: Ke splnění cílů bylo využito kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami a pacienty. Výsledky rozhovorů byly analyzovány pomocí otevřeného kódování metodou tužka-papír, následně byly rozděleny do jednotlivých kategorií s podkategoriemi. Pro sestry byly stanoveny 3 kategorie se 4 podkategoriemi a pro pacienty 5 kategorií se 2 podkategoriemi. První výzkumný soubor tvořilo dvanáct sester pracujících na onkologických odděleních pěti vybraných nemocnic v České republice. Druhý soubor tvořilo sedm pacientů vybraných metodou záměrného výběru. Výsledky: Bylo zjištěno, že sestra působí v péči o onkologické pacienty s poruchou krvetvorby jako poskytovatel bariérové ošetřovatelské péče. Roli edukátorky sestra zastává při aplikace chemoterapie a při propouštění pacienta do domácího ošetření, kdy pacienta informuje o nutnosti dodržování režimových opatření, jako jsou dietní režim, kontakt omezený pouze na nejbližší rodinu, nevhodnost návštěv restauračních zařízení, hygienické návyky a používání ochrany dýchacích cest. Všichni oslovení pacienti se shodli na tom, že se snaží dodržovat doporučená režimová opatření. Zároveň opatření zhodnotili jako omezující v pracovním i osobním životě. Výsledky pro praxi: Výsledem tohoto výzkumného šetření může být námět pro vznik informační brožury pro onkologické pacienty nebo téma pro vzdělávací seminář pro sestry pojednávající o této problematice.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o hematoonkologického pacienta podstupujícího chemoterapii
BAIERLOVÁ, Angélique
Mezi základní hematoonkologická onemocnění patří leukémie, maligní lymfomy, myeloproliferativní onemocnění a myelodysplastický syndrom. Léčba těchto chorob probíhá nejčastěji pomocí chemoterapie, která má kromě svého terapeutického účinku i celou řadu nežádoucích účinků, jež mohou snižovat kvalitu života pacienta. Důležitá je během léčby role sestry, která zajišťuje bezpečnou aplikaci chemoterapie, pečuje o žilní vstupy, sleduje nežádoucí účinky léčby a podílí se na edukaci pacienta. Cílem bakalářské práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče o hematoonkologického pacienta během chemoterapie. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumného šetření. První výzkumný soubor tvořilo šest sester pracujících na onkologickém stacionáři nebo interním lůžkovém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo šest hematoonkologických pacientů podstupujících chemoterapii. Technikou sběru dat se stal polostrukturovaný rozhovor. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry nedostatečně ošetřují dlouhodobé žilní vstupy, Dále byly zjištěny nedostatky při ošetřování extravazátů a při aplikaci samotného cytostatika. Z výsledků také vyplynulo, že sestry při manipulaci s cytostatiky nepoužívají správné ochranné pomůcky. Dalším negativním zjištěním bylo, že pacienti nemají dostatečné množství informací o prevenci nežádoucích účinků chemoterapie a ze strany sester nemají dostatečnou psychickou oporu. Samotnou poskytovanou péči ale hodnotí přesto kladně. Na základě zjištěných výsledků byla jako součást práce navržena informační brožura určená pro hematoonkologické pacienty, kteří podstupují chemoterapeutickou léčbu.
|
|
| |
|
|
Vliv chemoterapie a genotoxického stresu na imunologické vlastnosti nádorových buněk.
Horňáková, Michaela ; Reiniš, Milan (vedoucí práce) ; Drbal, Karel (oponent)
Léčba rakoviny stále zahrnuje užívání chemoterapeutických agens, které mají různé účinky na rakovinné buňky. K těmto patří například přímá toxicita k rakovinným buňkám, indukce imunologické smrti a změny ve fenotypu rakovinných buněk. V posledním desetiletí se mnoho výzkumných týmu zabývalo indukcí genotoxického stresu a buněčné senescence, kterou chemoterapie může navodit. Přestože vyvolání senescence v rakovinných buňkách je důležitým mechanismem pro potlačení nádorů, je neustále poskytováno více a více důkazů, že indukce senescence chemoterapií není vždy pro pacienty výhodná. Senescentní buňky jsou spojeny se specifickým sekrečním fenotypem, který jim umožňuje měnit jejich mikroprostředí, ovlivňovat protinádorovou imunitu, vyvolat potlačení nádorů a dokonce podporovat růst nádorů. Díky tomu eliminace senescentních buněk vrozenou či specifickou imunitou, což lze umocnit imunoterapií, může být důležitou překážkou pro růst nádorů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.